Erectissima - Ring volný - II. kolo

Pavel Jonák / 05.08.2010 / Kategorie: Hory

Takže po roce znova na Cimách. Loni se nám sice podařilo najít směr převislým kýlem Cimy Grande, ale něco tomu chybí - přelízt tuhle superlinku volně. Tak jako každá cesta v téhle zdi je sice i tahle hákovačka pecka, ale volnej přelez dneska zkrátka patří ke každý cestě jako k velbloudovi hrb. Takže jestli letos o něco jde, tak je to první volnej přelez.

Při domlouvání o termínu odjezdu jsem sice dopředu trochu skeptik ohledně naší loňský sestavy, ale kdo by nebyl. Šatavis má termín porodu prvního potomka asi za deset dní, Stoupovi se čerstvá dcera Magdalénka už válí doma asi měsíc, mě se ke dvěma ratolestem doma přidala Kateřinina vyhřezlá plotýnka, takže taky žádná hitparáda. Ricardo na to šel od lesa a před měsícem si stihl v Labáku zlomit nohu a doteď pajdá, takže naše skupina je fakt čistě sportovně naladěná.

Obzvlášť u Ricarda mě jeho zranění upřímně mrzí, protože loni nám díky jeho fyzičce spadla čelist, když z tahačáku vyložil krom ostatních věcí taky karton dobrý vody a další ledovejch čajů. Předchozí plechovky piv ani nepočítám. Jinak se toho tady moc nezměnilo, tradičních 20€ za vjezd nahoru pod Cimy, tradiční bydlení na louce a tradiční romantika.

Oproti minulýmu roku je výhoda, že se ve stěně nemusí střídat dvojky, ale může se zkoušet víc vyfixovaných dýlek dohromady. Pravda ale je, že i přes nýty v dýlkách není taková sranda navěsit fixy po roce zpátky. Dobíjení dýlek vyžaduje občas i pikantní metody známý spíš z písků. Víc nepovím.

Po roce se sice nezapomělo, že to bylo do převisu, ale i tak je člověk znovu trochu překvapenej. Často se zdá, že gravitace nemá svůj den a lano z horního štandu visí nějak víc od zdi, než by mělo. Každopádně do slovního popisu cesty by klasik mohl napsat "exponované".

Stoupa s Ricardem si balí postel a vyráží do horních pater dodělat pár lehčích dýlek na horní polici. Pro mě s Vaškem je priorita přelízt volně všechny dýlky z loňska, až do napojení do superdiretissimy. Máme trochu rozpory, jestli se stihne obojí, ale nakonec všechno klapne a dalších 5 vlastních dýlek vede až na polici pod vrškem.

Já se Šatavisem mezitím, co se kluci rekreujou nahoře dřu na čištění hákovaček a maximální obtížnost zatím vyskočila na 7c fr. Každý ráno náskok do žumarů a pár set metrů rozcvičky na špagátech. Tohle je fakt perfektní předehra na nácvik sedm bé a céčkových dýlek, kterých je většina. Ramena a lokty mám z každodenního žumaringu vyhrkaný jak Hurvínek na špagátech. Na pár místech ještě převrtáváme nebo dodáváne nejty, aby jištění odpovídalo volnýmu lezení. Pravda ale je , že hustota jištění odpovídá spíš písku, než vápně.

Dojišťujeme devátou dýlku, kterou jsem si pro sebe loni nazval Vejškový práce - hodně převislých patnáct metrů jsem prohroutil díky vrtačce a mikrohmoždinkám do betonu. Sklon matroše sedí Stoupovi, takže po nácviku dává tenhle kousek v kuse jen za 7c. Začátek lstivý plazení po převislých oblinách, nahoře traverz po malejch a atletická koncovka na štand. Ještěže má jen patnáct metrů, vydržet v tomhle sklonu dvojnásobek by byl kotel.

(9.dýlka Vertical Works 7c)

Ze štandu hned další kousek za 7c, zase převis jako kráva a těsně před štandem ještě nepříjemnej boulder. Další dýlka už míň převislá plotna někde okolo 7a+ a poslední těžká doprava přes strůpek už do položenější části, krásnou šedou plotnou po vlastním za 6c+. Všechno nahoře už máme fertig, takže pár fixů letí dolů do suti a můžem se sunout směrem dolů. Výhoda je, že už nemusíme jako vstupenku k lezení absolvovat 300m po fixech.

(12.délka 6c+, 10.délka 7c)

Pátá dýlka taky za 7c, krátká ale úderná. Ze štandu nahoru, traverz doleva a hopsačka převisem po lištách, nahoře výlez z dachu na polici. O dýlku níž zkouším OS, protože se myslelo, že je to tak 7a+, ale poté co se nahoře vysypu s šutrem, ukazuje se, že je to spíš těch 7b+, takže cvičíme a dáváme. Jedeme zas o patro níž a děláme si radost při shozu části volnýho převisu na třetí dýlce. Vymejšlím fintu ve výlezu z převisu a první dobrej je zase za 7b+. Takže paráda, nejtěžší máme před sebou!

(2.délka Krtek a Hovno 8a+)

Klíčovou dýlku jsme zlehka pozkoušeli už loni, ale nezbyla síla ani čas se do ní pořádně pustit. Jediný, co je jistý, je, že je dobře, že je tahle dýlka dole. V původním podání má dýlku skoro šedesát metrů, ale ukrajujeme prvních 25 metrů za 6c+ na poličku a děláme tady mezištand. Další kus už je jiná muzika - bouldry v hodně kompaktní plotně vedou pod strop, přes něj a série dalších bouldrů ke klíčovýmu dolezu na štand. Čistíme a topropujeme a shodujeme se že je to na 8a nějaký moc dlouhý a těžký. Tohle si jenom zapamatovat by chtělo přidat další paměťovou kartu do hlavy.

(2.délka Krtek a Hovno 8a+)

Při TR padám už jen s utrženou lištou, takže další pokus jdu odspodu. Cvičím v rytme a spodek suše dávám až pod strop. Ve stropu beru vklíněnej bloček jako vždycky, ale než se stačím srovnat, už si to mažu i s bločkem do údolí. Jistič se taky nestačí divit, protože jsem tak pět nad nejtem a tak dávám solidní patnáctku někam na úroveň prvního štandu. Šatavis suše poznamenává že "trošku škoda" ale já už vyklepávám bandasky na zemi.

(2.délka Krtek a Hovno 8a+)

Nastupuje Šatavis a strojově dává, ikdyž pod štandem taky nějak divoce vrčí...Obtížnost se usazuje na 8a+. My to vzhledem k hodině necháváme s focením na zítřek a Šatavis ujíždí domů s výmluvou, že bude rodit. Ráno se budíme už bez Vaška a začíná drobně sněžit... Tak to vypadá, že tady máme posekáno...

(loni 2.délka 8a+ technicky a volně)

Krátkej sestřih z pár chvil, kdy se podařilo něco natočit na můj foťák Canon S 90.

(Tre Cime)

Článek o loňským dobývání Erectissimy:

Jak jsme kovali Erectissimu - Pavel Jonák - hory, fotky, lezení

A ještě něco k cestě od Stoupy:

Erectissima – prvovýstup v severní stěně Cima Grande v Dolomitech
V roce 2009 se čtveřici horolezců Dušan „Stoupa“ Janák, Vašek Šatava, Ricardo Jurečka a Pavel Jonák podařilo prolézt nejstrmější částí stěny Cima Grande mezi Španělskou cestou a cestou Phantom der Zinne. Po překonání nejpřevislejší části stěny odbočili do výlezových komínů Diretissimy Hasse-Brandler. Novou cestu nazvali Erectissima s klasifikací 8+ A3.V červenci tohoto roku se do stěny znovu vrátili. Ricardo a Stoupa za použití závěsné postele k bivakování ve strmé stěně protáhli samostatnou linii až na vrchol a P. Jonák s V. Šatavou se koncentrovali na volný přelez původně technicky lezených délek. Výsledkem je Erectissima. Všechny délky klasifikace 8 a výše byly vylezeny stylem RP nebo PP. Ačkoli jsou v cestě použity nýty, je třeba počítat s odlezy v pískovcovém duchu, včetně délky klíčové. Kde to struktura skály umožňuje, je třeba se jistit vklíněnci a friendy i v těžkých délkách. Povinné lezení mezi jištěními je v nejtěžších délkách někde kolem stupně 9- . Název Erectissima je míněn jako roztomilá reminiscence na všechny ty dolomitské diretissimy a superdiretissimy, které označují nejpřímější linii k vrcholu „ve směru padajících kapek“.
délka: 560 m, 17 délek
obtížnosti jednotlivých délek: 8-, 10-, 9-, 9-, 9, 7+/8-, 7+, 7, 9, 9-, 8/8+, 7+/8-, 7,7-, 7, 8-, 5+.

délka   jištění   metry   obtížnost   poznámka
1.   5x spit   25 8-   Mordor
2.   7 x spit   35     10- Krtek a hovno
3.   10 x spit, 1x friend 45   9-
4.   6 x spit   35         9-
5.   5 x spit   25    9
6.   2 x spit, 2x friend, 1 stopper   20   7+/8-
7.   3x friend 2x stopper   20      7+
8.   1 x spit 1x friend   15     7
9.   6 x spit   20    9   Vertical works
10.   2 stopper, 1 friend, 1skoba, 8 x spit   35   9-
11.   7 x spit, 1 stopper, 1 tricam   45    8/8+
12.   2 x spit, 2x stopper, 4x friend   35   7+/8-
13.   1 x spit, 2x stopper, 3x friend   60   7
14.   3x friend, 1x stopper   25    7-
15.   2 x spit, 2x friend   40    7
16.   4 x spit, 1 piton, 2x friend, 2x tricam 60    8-
17.   1 piton,1 tricam   30    5+